Krása nebo hrozba? Pravda o muchomůrce červené

Nezaměnitelný vzhled

Muchomůrka červená patří k těm nejpověstnějším houbám, které v našich lesích můžeme potkat. Každý ji zná z obrázků v pohádkových knihách - ta nádherná červená houba s bílými puntíky je prostě symbolem lesního království. Její výrazný klobouk svítí do dálky jako maják a nejde si ho splést. Ty charakteristické bílé skvrnky, které zůstaly na klobouku po ochranném obalu z mladých let, jsou jako podpis této houby. Musíme ale mít na paměti, že tahle kráska je ve skutečnosti pořádně nebezpečná - obsahuje smrtelně jedovaté látky a její pozření může skončit tragicky.

Rozšíření a výskyt

Muchomůrka červená, ta nápadná kráska našich lesů s červeným kloboučkem posetým bílými puntíky, se dá najít prakticky všude na světě. Nejraději má společnost bříz, se kterými vytváří životně důležité partnerství, ať už v listnatém, jehličnatém nebo smíšeném lese. Od vrcholného léta až do podzimních plískanic zdobí lesní zákoutí, přičemž timing jejího růstu závisí na místním podnebí a výšce nad mořem. I když tuhle houbovou královnu můžeme v českých lesích stále potkat celkem běžně, poslední roky její počty znatelně klesají - za což můžou hlavně špatný vzduch a měnící se klima.

Symbolika a mytologie

Muchomůrka červená patří k nejznámějším houbám našich lesů. Její nápadný červený klobouk s bílými puntíky si každý snadno zapamatuje. Není divu, že se tato houba stala součástí mnoha příběhů a legend. V pohádkách často vidíme, jak na ní sedávají trpaslíci nebo lesní skřítkové, kteří si z ní udělali svůj domov. Je to ale zvláštní houba - na jednu stranu krásná a pohádková, na druhou nebezpečná a jedovatá. Právě tato rozporuplnost z ní dělá tak zajímavou houbu, kterou najdeme v příbězích po celém světě. V dávných dobách ji šamani používali při svých obřadech, protože věřili, že jim pomůže spojit se s duchy a bohy. Její halucinogenní účinky nejspíš stojí za vznikem různých mýtů o cestách do jiných světů. I když se v lidovém léčitelství traduje leccos o jejím využití, musíme si dát pozor - muchomůrka červená je jedovatá a může nám vážně ublížit.

Otrava muchomůrkou červenou

Každý houbař dobře zná muchomůrku červenou, tuhle nápadnou krasavici našich lesů. Její červený klobouček posetý bílými puntíky ji dělá nepřehlédnutelnou. Ačkoliv svým vzhledem láká k utrhnutí, jde o nebezpečnou jedovatou houbu. Po snědení se během dvou hodin dostaví nepříjemné následky - člověku je na zvracení, trpí křečemi v břiše a může mít i halucinace. Pokud někdo muchomůrku červenou sní, musí rychle k doktorovi, protože jde o život. Proto si ji raději jen vyfoťte nebo nakreslete.

Vlastnost	Muchomůrka červená	Hřib smrkový
Barva klobouku	Červená s bílými tečkami	Hnědá
Tvar klobouku	Zpočátku kulovitý, později plochý	Polokulovitý až plochý
Jedovatost	Ano	Ne

Toxické látky

Muchomůrka červená patří k nejznámějším houbám našich lesů. Každý ji pozná podle typického červeného klobouku posetého bílými puntíky. Co ale možná nevíte je, že v sobě skrývá zajímavou směs jedovatých látek. Hlavní roli zde hrají muscimol a kyselina ibotenová. Když se tyto látky dostanou do těla, působí na náš mozek a nervový systém. Muscimol je přitom ten silnější - dokáže vyvolat nejen halucinace a pocity euforie, ale také zmatek a problémy s pohybem. Jeho slabší kolegyně, kyselina ibotenová, se v těle částečně přeměňuje právě na muscimol.

Když někdo sní muchomůrku červenou, první příznaky se většinou objeví do dvou hodin. Jak moc bude otrava vážná, záleží na několika věcech - kolik hub člověk snědl, jak je jeho tělo citlivé a kolik jedovatých látek houba obsahovala. Kromě změněného vnímání reality se může objevit také nevolnost, zvracení, nadměrné slinění a pocení. V nejhorších případech může dojít i ke křečím a člověk může ztratit vědomí.

Příznaky otravy

Když sníte muchomůrku červenou, tu nápadnou houbu s červeným kloboučkem posetým bílými puntíky, první potíže se většinou objeví za půl hodiny až dvě hodiny. Začne vám být špatně od žaludku, budete zvracet, břicho vás bude hodně bolet a dostaví se průjem. Za tohle všechno můžou jedovaté látky v houbě, hlavně muskarin a kyselina ibotenová, které útočí na nervy v těle. Po těchto trávicích problémech to začne být ještě horší - můžete mít halucinace, přestanete vnímat realitu, bude se vám motat hlava, nebudete vědět, co děláte, a vaše nálady se budou prudce měnit. V nejhorších případech můžete upadnout do bezvědomí, začít se křečovitě svíjet a ve výjimečných případech to může skončit i smrtí. I malý kousek této houby vám může pěkně zavařit, takže se jí radši obloukem vyhněte. Pokud máte jen podezření, že jste snědli muchomůrku červenou, okamžitě jeďte k doktorovi.

Muchomůrka červená, ta kráska jedovatá, v lese jako varovný signál září, láká k sobě, ale smrt v sobě skrývá.

Hana Nováková

Léčba a první pomoc

Muchomůrka červená patří mezi nejznámější houby v našich lesích. Každý ji pozná podle výrazného červeného klobouku s typickými bílými puntíky. I když vypadá jako z pohádky, je to ve skutečnosti pěkně zákeřná potvora. Když ji někdo sní, může si pěkně zavarít - začne zvracet, bolí ho břicho a dostane průjem. V horších případech se může člověku zamotat hlava, vidí věci, které neexistují, a může být úplně mimo. Pokud máte podezření, že jste snědli muchomůrku červenou, nečekejte ani minutu a volejte doktora! Tohle fakt není sranda, každá minuta se počítá. Záchranáři vědí, co dělat - hlavně udrží člověka při životě a zastaví jed, aby nenadělal ještě větší neplechu. Pomůže vyzvracet obsah žaludku, spolknout živočišné uhlí a pít hodně tekutin. Prostě s muchomůrkou červenou nejsou žádné žerty - může člověka pěkně potrápit, a když se to podcení, může to skončit opravdu zle.

Zajímavosti a mýty

Když se řekne houba, většina z nás si vybaví právě ji - muchomůrku červenou. Ten nápadný červený klobouček s bílými puntíky zná snad každý, však se také objevuje ve spoustě dětských knížek a pohádek. Jenže pozor - tahle nádherná lesní kráska v sobě skrývá smrtelné nebezpečí. Je totiž jedovatá jak čert. Když ji sníte, můžete se dočkat pořádných problémů - od zvracení přes halucinace až po to nejhorší. Koluje o ní spousta báchorek, třeba že stačí olíznout klobouk a je zle. To je nesmysl, stejně jako povídačka, že se jed dá vyvařit. Bohužel, toxiny v muchomůrce červené jsou odolné vůči teplu a nezmizí ani dlouhým vařením. Takže i když vypadá jako z pohádky, radši ji nechte být tam, kde roste. V lese je spousta jiných, jedlých hub, které stojí za sběr. Muchomůrku červenou si užijte jen pohledem - je to tak bezpečnější.

Muchomůrka červená v kultuře

Muchomůrka červená patří k nejznámějším houbám našich lesů. Její nezaměnitelný červený klobouk s bílými puntíky se stal součástí našeho kulturního dědictví. Je to víc než obyčejná houba - představuje symbol, který v sobě nese spoustu významů. Děti ji znají z pohádkových knížek jako domov lesních skřítků a kouzelných bytostí, což jí dodává nádech tajemna. Její nápadný vzhled učaroval mnoha umělcům, kteří ji zachytili ve svých kresbách a malbách. V příbězích a legendách, hlavně těch ze severní Evropy, se objevuje jako posvátná houba spojená s bohy a duchy. Severské báje dokonce vypráví, že první muchomůrky červené vyrostly z krůpějí krve boha Odina. I když je tato houba jedovatá, její kulturní odkaz nám připomíná, jak moc nás přitahují záhady přírody.