Hloh: Tajemství zázračného stromu odhaleno

Druhy hlohu v Česku

V naší přírodě běžně narazíme na dva druhy hlohu: hloh obecný a hloh jednosemenný. Tyhle dva keře či stromky si jsou docela podobné a často se mezi sebou kříží, takže někdy není úplně jasné, o který druh jde. Když se podíváte na hloh obecný, všimnete si, že má listy jen lehce vykrojené s takovými zaoblenými zoubky. V květech najdete dvě až tři tyčinky a když dozrají plody, schovávají v sobě dvě až tři semínka. U hlohu jednosemenného to vypadá trochu jinak - jeho listy jsou výrazněji rozčleněné a mají ostřejší špičky. Květ má jen jednu tyčinku a v každém plodu je, jak už název napovídá, jen jedno semínko. Oba hlohy jsou super pro včely a různý hmyz, a když na podzim dozrají červené hložinky, mají se čím krmit i ptáci. Lidé si hlohu váží hlavně kvůli jeho léčivým účinkům - pomáhá především se srdcem a cévami. Je to vlastně docela nenáročná rostlina, která si poradí skoro všude, proto na ni často narazíte na kraji lesa, v živých plotech nebo třeba v městských parcích.

Výskyt a podmínky růstu

Hloh je úžasná rostlina, která si poradí prakticky všude. Běžně narazíte na tyhle houževnaté keře a stromy na kraji lesa, v různých křovinách nebo třeba na slunných stráních. Hlohům se nejlépe daří na přímém slunci, ale zvládnou to i v částečném stínu. Potřebují hlavně půdu, která dobře propouští vodu a není podmáčená. Co je na hlozích skvělé - nevadí jim sucho, mráz, a dokonce ani znečištěný vzduch ve městech. Proto je často vidíme v městských parcích, podél ulic nebo v zahradách. A co teprve jejich dlouhověkost - některé hlohy tu s námi jsou už stovky let!

Charakteristika hlohu

Hloh je úžasná dřevina, kterou najdete v našich zahradách i volné přírodě. Jde vlastně o takovou velkou rostlinnou rodinu, do které patří jak menší keře, tak i docela velké stromy. Všechny tyto rostliny shazují na zimu listí, jen některé si ho částečně nechávají. U nás v Česku běžně narazíte hlavně na hloh obecný nebo jednosemenný, ale ve světě jich roste mnohem víc. Jejich větve jsou poseté ostrými trny a mají krásně tvarované listy, které nás na podzim potěší ohnivými barvami od červené až po oranžovou. Ty trny nejsou jen na okrasu - chrání rostlinu před hladovou zvěří. Když přijde jaro, hloh se obsype drobnými květy v bílé nebo jemně růžové barvě, poskládanými do hezkých květenství. I když jsou květy maličké, vypadají prostě náramně. Z květů pak dozrávají červené plody - hložinky. Tyhle šikovné plody jsou nejen jedlé, ale přímo nabité vitamíny a antioxidanty. Lidé je odedávna používají v kuchyni i jako přírodní lék, hlavně když potřebují podpořit zdraví srdce a cév.

Kvetení a plody hlohu

Hloh patří mezi naše nejkrásnější domácí dřeviny, které si získaly oblibu díky své houževnatosti i půvabu. Na jaře, když rozkvete, promění se celý strom v nádhernou bílou nebo růžovou kytici. Květy se objevují zpravidla v květnu a červnu a jejich vůně přitahuje včely i další opylovače. Po odkvětu se z nich postupně vyvíjejí drobné plody, které na podzim dozrávají do sytě červené barvy. Tyto takzvané hložinky mají uvnitř moučnatou dužinu a pecku. I když jejich chuť není nikterak výrazná, dají se jíst a naši předkové z nich uměli vyrobit různé dobroty - od marmelád přes sirupy až po domácí víno. V současnosti lidé vysazují hloh především pro jeho okrasnou hodnotu, kdy svým vzhledem zkrášluje městské parky i soukromé zahrady.

Hloh je strom plný paradoxů: jeho větve jsou obsypány trny, a přece na jaře rozkvétá něžnými květy. Stejně tak je to i s námi lidmi: i v tom nejtvrdším srdci se může skrývat krása a něha.

Zdeněk Šimek

Využití hlohu

Hloh je úžasná rostlina, kterou všichni známe díky jejím nádherným květům a červeným plodům. Ale věděli jste, že se dá využít i jinak? V minulosti naši předkové cenili jeho dřevo pro jeho mimořádnou tvrdost a odolnost - vyráběli z něj různé nástroje, násady i kolíky. Dneska ho najdete třeba jako materiál pro rukojeti nožů nebo vycházkové hole. Pro přírodu je hloh skutečným pokladem. Jeho husté a trnité větve jsou jako stvořené pro hnízdění ptáků a poskytují bezpečný domov malým zvířatům. Když hloh rozkvete, jeho květy jsou hotovou hostinou pro včely a další hmyz - jsou totiž plné nektaru a pylu. A co teprve ty červené hložinky! Jsou nejen krásné na pohled, ale také plné vitamínů a antioxidantů. Můžete je jíst čerstvé, ale nejlepší jsou v domácích marmeládách, sirupech nebo likérech. V lidovém léčitelství má hloh své pevné místo už po staletí. Z jeho květů a listů se připravují léčivé čaje a tinktury, které pomáhají především našemu srdci a cévám.

Hloh v lidovém léčitelství

Hloh provází lidstvo od nepaměti a jeho tajemná síla se odráží v mnoha lidových pověstech. Naši předkové dobře věděli, že tahle rostlina je hotový poklad pro zdraví srdce a cév, a proto ji po generace využívali v domácím léčitelství. Když se podíváme na jeho květy, listy nebo červené plody, najdeme v nich spoustu prospěšných látek - pomáhají zklidnit vysoký tlak, dodávají sílu srdečnímu svalu a podporují zdravý krevní oběh. Není divu, že se hloh stal oblíbeným pomocníkem při problémech s nepravidelným tepem, bušením srdce nebo když nás přepadne úzkost. Je to takový tichý strážce našeho srdce, který nám pomáhá udržet si nejen tělesné, ale i duševní zdraví.

Symbolika hlohu

Hloh je vlastně takový kouzelný keř, co si tiše roste kolem nás. Když se na něj podíváte, uvidíte spoustu trnů a nádherné květy, které v sobě nesou prastaré tajemství. Naši předkové věřili, že je to rostlina s magickou mocí. Ty ostré trny prý chránily před vším zlým, a když na jaře rozkvete těmi běloučkými květy, jako by rozdával naději a čistotu všem kolem. Keltové ho měli za posvátný strom jejich bohyně lásky - však taky věřili, že přináší plodnost a štěstí. Z jeho dřeva vyráběli kouzelné hůlky a amulety pro štěstí a ochranu. A víte co? I dneska má hloh svoje kouzlo. Nevěsty si jeho květy dávají do svatebních kytic a lidé si jeho větvičky nosí domů, aby jim přinesly štěstí a ochránily je před vším špatným.

Pěstování hlohu v zahradě

Hloh patří mezi nenáročné a vděčné dřeviny, které si zamilujete pro jejich všestrannost a půvab. Zvládá bez problémů městské prostředí, kde se mu skvěle daří i přes znečištěné ovzduší a nedostatek vláhy. Pokud se rozhodnete pro jeho pěstování, dopřejte mu prosluněné místo, kde půda dobře propouští vodu. Tento krásný strom se nejlépe cítí v půdě, která je neutrální nebo lehce zásaditá. Vysazovat můžete jak na jaře, tak na podzim, jen nezapomeňte před samotnou výsadbou kořeny pořádně namočit. Po zasazení je důležité hloh poctivě zalít a okolí kmene zamulčovat. I když tento strom zvládá řez opravdu dobře, není to nutnost pro jeho zdravý růst. Pokud se pro řez rozhodnete, načasujte ho po odkvětu - odmění se vám pak kompaktnějším vzrůstem a bohatším květenstvím v příští sezóně. Hloh je skutečným lákadlem pro ptáky, kteří si v jeho hustém větvení s oblibou staví svá hnízda. Na jaře vás okouzlí záplavou bílých květů a na podzim zase červenými plody, které jsou vítanou hostinou pro opeřence.

Vlastnost	Hloh	Dub
Velikost	Malý až střední strom (5-15 metrů)	Velký strom (až 40 metrů)
Plody	Malé červené malvice	Žaludy

Ochrana a ohrožení hlohu

Hloh obecný je strom, který běžně potkáváme v naší české krajině od nížin až po podhůří. Přestože zatím nehrozí jeho vymizení, některé místní populace to nemají zrovna lehké. Největším problémem je, že mizí místa, kde se mu tradičně dařilo - krajina zarůstá a zemědělství je čím dál intenzivnější. Tenhle keř miluje sluníčko a sušší půdu, proto ho najdeme hlavně na mezích, pastvinách a tam, kde končí les. Když se ale o tato místa nikdo nestará - nikdo tam nepase dobytek ani neseče trávu - postupně zarůstají a hloh spolu s dalšími rostlinami, které potřebují hodně světla, prostě nemá šanci. Na druhou stranu, někteří zemědělci ho považují za plevel a na svých pozemcích ho cíleně likvidují. Proto je teď důležité chránit místa, kde hloh přirozeně roste, a vysazovat ho tam, kde to dává smysl - třeba do remízků nebo do obecní zeleně.